Obsah
PAMÁTKY
Husovo náměstí tvoří střed historické části města. Rozlehlé, výrazně obdélné náměstí, se zajímavými architektonickými památkami patří k pozoruhodným urbanistickým útvarům českých měst. Rozměry náměstí jsou cca 400 x 50 m (Zikmund Wintr měl náměstí přesně odkrokované na 500 kroků zdéli a 50 kroků našíř). U domů na celém náměstí se setkáme s významnou historickou architekturou, mezi nimi vyniká komplex domů radnice na jižní straně.
Rakovnická radnice je výraznou stavbou jižní strany Husova náměstí, pochází z let 1734 – 1738. Dnešní podoba radnice vznikla ve 20.století. V interiéru jsou klenby s krásnou štuko
vou výzdobou a freskami.
Chrám sv. Bartoloměje je dominantou celého náměstí. Stojí na východní straně náměstí, v místě kde již ve 13.století stál kostel. Do dnešní podoby byl kostel přestavěn na přelomu 15. a 16.století. Jedná se o pozdně gotickou, kamennou stavbu. Kostel je trojlodní a zařízení interiéru je velmi bohaté. 
Zvonice se nachází v těsné blízkosti chrámu sv. Bartoloměje. Byla postavena roku 1495. Zvonice nese dva zvony, Bartoloměj (Žebrák) měří v průměru 1,60m a je 1,32 m vysoký a Václav (Mlynář) má v průměru 1,37 m a je vysoký 1,08 m. Chrám sv. Bartoloměje tvoří spolu se zvonicí a Pražskou bránou unikátní soubor, který nejlépe evokuje podmanivou středověkou atmosféru města.
Pražská brána je jednou z nejpůvabnějších staveb svého druhu v českých zemích. Byla postavena v letech 1516 – 1517, její stavbou byla zahájena výstavba městských kamenných hradeb. Pražská brána byla původně oboustranně uzavírána jednokřídlými vraty, její zdi jsou 1,40 až 1,60 m silné, k hlavní římse je vysoká 12,30 m, střecha je dlátová.
Dům cisterciáků. V prostoru mezi presbytářem kostela a Pražskou bránou, v místě kde původně stávala stará rakovnická fara, si roku 1781 vybudovali cisterciáčtí mniši z Plas městský palác, který měl sloužit k odpočinku při cestách do Prahy. Barokní stavba s mansardovou střechou je na severu ohrazena zdí s brankou pro pěší. Roku 1933 byla provedena adaptace budovy a bylo sem přestěhováno muzeum. V současné době je zde stálá expozice o přírodě na Rakovnicku, za zmínku stojí i lapidárium umístěné ve dvoře.
Reálka v Rakovníku je nejstarší reálkou v Čechách, byla otevřena roku 1833. Mohutná dvoupatrová budova stojí severně od chrámu sv. Bartoloměje. Mezi budovou školy a zvonicí probíhal příkop kostelního opevnění. Dnešní gymnázium nese jméno významného českého historika a beletristy Zikmunda Wintra, který zde v letech 1874 – 1884 působil jako profesor.
Mariánský sloup stojí volně v prostoru Husova náměstí. Toto vrcholně barokní sousoší je z roku 1749 a je tvořeno středním sloupem, který je završen sousoším Panny Marie a čtyřmi úhlopříčně situovanými konzolami se sochami sv. Václava, Víta, Prokopa a Vojtěcha. Západní část sousoší je zdobena městským znakem.
Vysoká brána je stejně jako Pražská brána pozůstatkem městského středověkého opevnění. Byla postavena v letech 1518 – 1524. Je to monumentální, 46 m vysoká šestipodlažní stavba, která je zakončena otevřeným ochozem a dlátovou střechou. Zdi jsou silné 2,35 m. Součástí Vysoké brány je její předbraní, které je zakončeno ochozem a cimbuřím se střílnami. Vysoká brána dnes slouží jako rozhledna, z jejíhož ochozu je výhled na celé město a do širokého okolí.
Židovské ghetto. Křivolaké uličky pod Vysokou bránou jsou pozůstatky bývalého židovského ghetta, které bylo v méně využívaném prostoru města založeno v roce 1678.
Z původní staré zástavby se dochovaly jen některé domy, z nichž nejzajímavější je dům tzv. Samsonův, jehož průčelí je zdobeno sgrafitem. Jedná se o nejlépe dochovanou renesanční stavbu ve městě.
Synagoga je nejznámější židovskou kulturní památkou v Rakovníku synagoga vystavěná v roce 1763. V původním stavu se dochovala židovská modlitebna se štukatérskou výzdobou
V letech 1992-1994 byla provedena rekonstrukce celého objektu a dnes slouží synagoga jako koncertní síň.
Rabasova galerie - zbylá část budovy je dnes využívána jako galerie, pojmenovaná po malíři Rakovnicka Václavu Rabasovi. Tomuto malíři je také věnována stálá expozice galerie. Zahrada u synagogy a galerie byla roku 1960 přeměněna na letní kino. 
Židovský hřbitov je cennou kulturní památkou. Nachází se v prudké stráni na východním okraji města. Založen byl roku 1635 a jen o málo mladší jsou některé dochované náhrobky s hebrejskými nápisy. Náhrobky jsou barokního a klasicistního typu, hodnotný je i domek hrobníka, který je klasicistní. Na hřbitově se pochovávalo ještě ve 20.letech minulého století století.
Sokolovna (architekt Otakar Novotný) je projevem moderní architektury v Rakovníku. Základní kámen byl položen v květnu 1913 a její slavnostní otevření bylo 13.května 1914 v rámci sokolského župního sletu. Sokolská obec byla v Rakovníku založena v roce 1869. Sokolovna dodnes neztratila nic ze své působnosti, neboť je i v současnosti hojně využívána.
Kostel Nejsvětější Trojice se nachází na rakovnickém hřbitově, byl vystavěn v letech 1585 – 1588 italskými staviteli. Jednolodní kostel je 22 m dlouhý a 9 m široký, je to renesanční stavba s prvky gotiky. Výprava kostela je barokní.
Zvonice kostela Nejsvětější Trojice se nachází na východní straně rakovnického hřbitova a je pokládána za nejcennější českou dřevěnou zvonici, svým způsobem ojedinělou i evropském měřítku. Byla postavena ve druhé polovině 16. století podle zvonice u Sv. Bartoloměje. Na šestiboké podezdívce je umístěna dřevěná stavba ukrývající tři zvony. První zvon se nazývá Ježíš a má průměr 91 cm a výšku 76 cm. Druhý zvon se jmenuje Marie a má průměr 73 cm a výšku 57 cm. Třetí zvon se nazývá Josef a má průměr 55 cma výšku 44 cm.
Kaple sv. Rocha je další dominantou rakovnického hřbitova. Kaple byla postavena jako díkuvzdání po velkém moru z veřejných sbírek v roce 1726. Je to stavba pozoruhodná svým půdorysem pravidelného trojúhelníka. Uvnitř, uprostřed východní strany stojí oltář se sochou sv.Rocha v životní velikosti.
Kostel sv. Jiljí stojí v západní části města. Pro město má kostel zvláštní význam, neboť sem pověsti kladou počátek osídlení rakovnického údolí. Kostel je drobnou pozdně gotickou stavbou s žebrově klenutým presbytářem, k němuž přiléhá prostá loď s předsíňkou.
